Bílé víno bylo světu známé už dávno, první zmínky totiž nalezneme v dnešní Asii (oblast Íránu) a jsou staré asi 7500 let. Ačkoli byste tedy jen těžko hledali něco, co je starší než bílé víno, i dnes nás kvalitní bílé víno může uhranout svou nevšedností a originalitou. Nazývá se sice vínem bílým, paradoxně však bílou barvu nemá – kvalitní bílá vína jsou žlutá, slámová, průhledná a někdy by se jejich barva dala označit za zlatou. Klasicky asi každý z nás zná dělení podle zbytkového obsahu cukru, tedy dělení na bílá vína suchá, polosuchá, polosladká a sladká, a zatímco v suchých vínech nalezneme maximálně 4 gramy cukru na litr, u sladkých vín se bavíme o množství vyšším, než 45 gramů. A víte také, že i bílé víno je ve své podstatě zdravé? Studie říkají, že díky rozumnému pití můžete snížit pravděpodobnost výskytu srdečního infarktu, posílit imunitu či zbavit se stresu. Díky nižšímu počtu kalorií v porovnání s tvrdým alkoholem nebo pivem je vhodné při dietě.

Vína mají zpravidla pikantní a kořeněnou chuť, často doplněnou o tóny bílých pepřů, zeleného pepře, zeleného jablka, citronové kůry a bylinek. Jeho aroma je často intenzivní a komplexní, s výraznými ovocnými a bylinnými tóny, doplněnými minerálními prvky. Známý i jako Grüner Veltliner

Vinařství LAHOFER je jedním z největších pěstitelů vinné révy v České republice. Obhospodařuje přes 430 hektarů vinic výhradně ve Znojemské vinařské podoblasti, která je známá svou bohatou historií a tradicí výroby vína. Vinařství LAHOFER je jedním z největších pěstitelů vinné révy v České republice. Obhospodařuje přes 430 hektarů vinic výhradně ve Znojemské vinařské podoblasti, která je známá svou bohatou historií a tradicí výroby vína. Své jméno odvodilo vinařství od rodáka z Dobšic, uměleckého řezbáře Jana Lahofera. Ten na přelomu 18. a 19. století uchvátil nejen tehdejší premonstráty z Louckého kláštera ve Znojmě svou velkolepou vyřezávanou knihovnou.